Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  George Romney
Rokoko  
Díla:
Autoportrét
Paní Mary Robinsonová, ‚Perdita‘
Portrét dámy
Portrét dvou chlapců s drakem
Portrét Harriet Galeové, manželky Johna Blansharda
Portrét Miriam Gillisonové, manželky Williama Gillisona
Portrét paní Anne Carwardineové s jejím nejstarším synem Thomasem
Portrét Sira Benjamina Trumana
Portrét slečny Willoughbyové
Portrétní studie Emmy Hamiltonové jako Mirandy
Slečna Constableová
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1734 - † 1802, Velká Británie, 

Anglický malíř George Romney se narodil 26. prosince 1734 v Dalton-le-Furness v hrabství Lancashire v rodině venkovského uměleckého řezbáře. Řezbářem se také sám vyučil, v roce 1755 pak odešel do Kendalu, kde se chtěl naučit malovat od tamního malířského mistra Christophera Steeleho. Už během dvou let studia se vypracoval na poměrně známého místního portrétistu. Svému mistrovi pomáhal i v útěku před nechtěným sňatkem, ale nachladil se a upadl do horeček. Tehdy se o něj starala Mary Abbottová, prostá dcera jeho bytné, kterou si v roce 1756 vzal za manželku.

Na počátku své umělecké kariéry žil Romney zcela usedle, brzy se oženil, měl dvě děti a koupil si v Kendalu dům. Poklidný život Romneyových skončil v roce 1762, kdy Romneyho jeho ctižádost přivedla do Londýna. Opustil svou ženu i děti, se kterými se pak vídal jen náhodně.

V Londýně se Romney těšil veliké oblibě, byl stavěn na úroveň malířů Thomase Gainsborougha a Joshuy Reynoldse. Pronajal si honosný dům na Cavendish Square a cestoval po celé Evropě. Zvláště si zamiloval Paříž a Řím, po jehož návštěvě v roce 1773 snil o tom, že by maloval rozsáhlé historické kompozice, ale i když namaloval celou řadu pečlivých náčrtů, jeho sen se mu nikdy nepodařilo uskutečnit.

Ve vysoké společnosti se také Romney bouřlivě zamiloval do Emmy Lyonové, milenky rytíře Grevilla, pozdější ženy lorda Hamiltona a následně milenky admirála Nelsona. Neopětováním svých citů Romney údajně velmi trpěl, ale i tak namaloval více než šedesát portrétů Emmy v různých pózách a kostýmech.

Styl Romneyho byl jemný a formální, celkový dojem z jeho obrazů byl však poněkud klasicky chladný. Rovněž jeho zobrazení postavy nebylo příliš věrohodné, neboť Romney s oblibou své modely obratně přikrašloval. Pečlivě se také vyhýbal jakémukoliv zobrazení jiných citů než jakési neutrální unylosti. Romney se specializoval hlavně na portrétní tvorbu, nicméně daleko více si sám cenil svých obrazů s historickými tématy. Maloval také obrazy inspirované různými literárními díly a náboženskými a mytologickými tématy, v čemž ho podporoval jeho přítel básník William Hayley.

Romney se nikdy nestal členem Královské akademie, byl sice přizván, nicméně odmítl vystoupit z jiného malířského spolku, čímž si prakticky zavřel dveře do Akademie, která byla jakýmsi exklusivním malířským klubem. Romney navíc zastával názor, že pokud má být umělec úspěšným, nepotřebuje k tomu členství v jakékoliv instituci. Jeho vztah s presidentem Akademie Joshuou Reynoldsem rovněž nebyl zrovna vřelý, byli si velkými konkurenty. Romney svého rozhodnutí později možná litoval, Akademie by mu možná na konci jeho kariéry poskytla nějakou odporu.

Romneyho popularita v 90. letech 18. století klesala a tak Romney v létě 1799 opustil Londýn, aby se navrátil do Kendalu. Tam také 15. listopadu 1802 zemřel v náruči své manželky, se kterou se předtím usmířil a která se ho neptala na žádné podrobnosti z oněch čtyřiceti let, kdy Romney žil v Londýně.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate