Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Rachel Ruysch
Realismus  
Ženy v umění  
Baroko  
Díla:
Košík květin
Kytice ve skleněné váze
Zátiší s květinami I.
Zátiší s květinami II.
Zátiší s květinami na mramorovém stole
Zátiší s kyticí květin a švestkami
Zátiší s tulipánem, melounem a květinami na římse
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1664 - † 1750, Holandsko, 

Holandská malířka Rachel Ruyschová se narodila 3. června 1664 v Haagu, když jí byly tři roky, její rodina přesídlila do Amsterdamu. Pocházela z poměrně majetné a vzdělané rodiny a měla jedenáct sourozenců. Její dědeček z matčiny strany Pieter Post byl známým krajinářem, architektem a stavitelem a pracoval pro prince Fredericka Hendrika. Rodina Ruyschových žila na Bloemgrachtu (květinovém kanále), krásné části Amsterdamu, kde v té době sídlila celá řada známých malířů.

Otec Ruyschové Frederick Ruysch byl známým anatomem a botanikem a působil jako profesor na amsterodamské univerzitě. Vlastnil také velkou botanickou sbírku a sbírku různých zajímavostí, se kterou mu jeho dcera velmi často pomáhala a naučila se tak pozorovat a zachycoval přírodu v jejích nejmenších detailech. Ve svých patnácti letech byla Ruyschová zapsána do malířské dílny Willema van Aelsta, známého malíře květinových zátiší, u kterého se učila až do jeho smrti v roce 1683.

V roce 1693 se Ruyschová provdala za portrétního malíře a obchodníka s krajkami Juriaena Poola (1666 až 1745), se kterým měla celkem deset dětí. I přes svoje rodinné povinnosti malovala celý svůj život, i když patrně malovala pomalu a jen ve svém volném čase – zdokumentováno je kolem dvou set padesáti jejích obrazů, do dneška se zachovalo pouze něco kolem stovky. Malovat naučila i svou mladší sestru Annu Elisabeth (1666 až 1741) a učila i svého otce, který pak svoji dovednost použil ve svém povolání botanika.

V roce 1701 se Ruyschová se svou rodinou přestěhovala do Haagu, kde společně se svým manželem vstoupila do tamního malířského cechu a její obrazy se začaly prodávat i významným zahraničním zákazníkům. V roce 1708 byla se svým manželem povolána do Düsseldorfu, kde pracovali ve službách bavorského kurfiřta Johanna Wilhelma až do jeho smrti v roce 1716. Po svém návratu do Holandska se Ruyschová dále věnovala své tvorbě.

Ruyschová měla možnost tvořit v době, která byla pro vznik jejího umění zcela jedinečná – v Holandsku zrovna začínal vzkvétat obchod s květinami a exotickými rostlinami, o které se zajímali nejen obchodníci, ale i obyčejní lidé. Celá řada amsterodamských obchodníků si tedy od malířů objednávala obrazy svých nejlepších, nejkrásnějších, nejvzácnějších a nejdražších květin, buď jako dary pro svoje bohaté zákazníky, nebo jen jako vzpomínku na krásu barevných záplav květů.

Ruyschová byla jednou z nejúspěšnějších holandských malířek květinových zátiší, které byly v Holandsku 17. století velmi populární. Její obrazy byly oceňovány vysokou cenou, hlavně proto, že Ruyschová věnovala velkou pozornost detailu, byla jemná i precizní, a její výtečná technika práce se štětcem dodávala povrchům jejích pláten hloubku a jasnost. Ruyschová byla výborná v přirozeném zobrazení nádherných květin a její kytice taky byly představovány nejen jako oslavy přírody, ale také jako symbol pomíjivosti světa – květina povadne a její krása s časem pomine.

Ruyschová byla velkou obdivovatelkou Vermeera, i když jejich tvorba byla zcela rozdílná, obdivovala hlavně jeho techniky použití světla a stínu. Ona sama byla oslavována celou řadou tehdejších básníků i svých malířských kolegů – mezi svými současníky byla nazývána Hollants Kunstwonder (Holandský umělecký zázrak), Onze vernuftige Kunstheldin (naše jemná umělecká hrdinka) a Onsterflyke Y-Minerf (nesmrtelná Minerva).

Svůj poslední datovaný obraz Ruyschová namalovala v roce 1747, kdy jí bylo osmdesát tři let.

Ruyschová zemřela 12. srpna 1750 v Amsterdamu.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate