Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Félix Vallotton
Skupina Nabis  
Symbolismus  
Díla:
Autoportrét
Autoportrét ve věku 20 let
Krajina se stromy
Le vieux concierge
Měsíčky a mandarínky
Paul Vallotton, umělcův bratr
Portrét umělcova bratra s kloboukem
Rodiče umělce
Zátiší s červenými paprikami na bílém lakovaném stole
Zátiší s gladioly
Žena v černém klobouku
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1865 - † 1925, Francie, Švýcarsko

Švýcarský malíř a grafik Félix Vallotton se narodil 28. prosince 1865 v Lausanne. Tam také docházel na Collège Cantonal, kde dosáhl klasického vzdělání a kterou ukončil v roce 1882. Hned poté se přestěhoval do Paříže, kde začal pod vedením Julese Josepha Lefèbvra a Gustave Boulangera studovat umění na Académii Julian. Velkou a celoživotní inspirací pro něj byly i jeho časté návštěvy Louvru, kde kopíroval díla starých mistrů. Jeho první díla namalovaná podle tradic akademismu si v roce 1886 získala také uznání oficiálního Salonu.

V roce 1891 Vallotton vytvořil svůj první dřevoryt, portrét dekadentního básníka Paula Verlaina. Tento dřevoryt se stal pro Vallottona prvním z řady úspěšných dřevorytů, které ho proslavily nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. Jeho dřevoryty byly na svou dobu velmi převratné a staly se velkou inspirací pro celou řadu dalších umělců, hlavně pak pro Edvarda Muncha a Ernsta Ludwiga Kirchnera. Vallotton sám byl inspirován japonskými grafikami ukiyo-e, se kterými se setkal v roce 1890 na výstavě pořádané na École des Beaux-Arts. Vallotton byl také sám nadšeným sběratelem japonských grafik.

Vallotton se v roce 1890 stal členem výtvarné skupiny Nabis, do které náleželi také Édouard Vuillard, Pierre Bonnard, Ker Xavier Roussel a Maurice Denis. Tito malíři byli hluboce ovlivněni Paulem Gauguinem, jeho symbolistickými tématy a použitím plochých a čistých barev. Vallotton se zajímal o zobrazování přírody podle skutečnosti a dosáhl tak hluboce realistického stylu, kterým svým krajinám dodával hloubku pocitů. Kolem roku 1899 se Vallotton začal zaměřovat hlavně na techniku malby, nicméně byl velmi často kritizován za jaksi hrubou práci se štětcem a barevnou bezvýraznost.

V roce 1900 Vallotton získal francouzské občanství, kterého se mu dostalo po uzavření manželství s Gabrielle Rodrigues-Henriques, bohatou dědičkou galeristické rodiny Bernheimových. Jeho manželka mimo jiné také výhodně umožňovala ve své galerii Bernheim-Jeune vystavovat všem členů skupiny Nabis a v její galerii se také v roce 1903 konala první Vuillardova samostatná výstava.

Ve své tvorbě se Vallotton tematicky zaměřoval na zobrazování neklidu a života – maloval davy na ulicích, hádky, anarchistické demonstrace, které mu dávaly prostor k vyjádření jeho silné tvůrčí energie. Vallotton do svých maleb i dřevorytů přidával i svůj kousavý humor, který byl jedním z nejcharakterističtějších prvků jeho umění. Jeho poslední řadou grafik byla v roce 1915 řada Tohle je válka, ve které poukazoval na lidskou tragedii bojů první světové války. Za svůj život Vallotton vytvořil více než dvě stovky rytin, více než sedmnáct set maleb, bezpočet kreseb a několik soch.

Vallotton psal také umělecké kritiky, spisy a pojednání o umění. Napsal i osm divadelních her, které se také hrály, i když nebyly kritiky přijaty nijak zvlášť příznivě. Vallotton byl autorem tří románů včetně autobiografického spisu La Vie Meurtrière (Vražedný život), na kterém začal pracovat v roce 1907 a který byl vydán po jeho smrti.

Vallotton zemřel na rakovinu 29. prosince 1925 v Paříži.


Konečná verze – 17. 4. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate