Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Josef Fanta
Architektura 20. století  
Generace Národního divadla  
Secese  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1856 - †  1954, Česká republika, 

Významný český architekt, designér a pedagog Josef Fanta se narodil 7. prosince 1856 v Sudoměřicích u Tábora. Poté, co vystudoval Polytechnickou školu v Praze, se stal asistentem Josefa Zítka, kterému pomáhal při uskutečňování návrhů Národního divadla v Praze. Poté, co Národní divadlo v roce 1881 vyhořelo, se stal Fanta asistentem architekta Josefa Schulze, jež byl pověřen jeho rekonstrukcí a podílel se především na návrzích interiérů.

Po ukončení prací na Národním divadle Fanta získal stipendium, které mu pomohlo při ročním studiu v Itálii, kde studoval antickou a renesanční architekturu. Jeho studijní pobyt ovlivnil dekorativní styl jeho prvních prací – především menších bytových domů v Praze. V této době Fanta také pomáhal s výzdobou větších významných budov v Praze, které navrhl Schulz. Mezi budovy, na kterých Fanta spolupracoval se Schulzem, patří Rudolfinum (1876 – 1884) a Národní museum (1886 – 1890). Dále se Fanta podílel na založení Náprstkova musea a na Zemské výstavě v Praze v roce 1895. Jeho velkým úspěchem byl návrh a realizace interiérů českého pavilonu na Světové výstavě v Paříži v roce 1900.

Fantovy pozdější práce byly silně ovlivněny stylem secese: budova Hlavního nádraží (1901 – 1909), dům spolku Hlahol na Masarykově nábřeží (1905), Hlávkova kolej (1902 – 1904), Hálkova vila (1903) a budova ministerstva obchodu Na Františku (1925 –1932) – vše v Praze, a dále pak množství venkovských domů, ze kterých je nejproslulejší Kořínkova vila v Poděbradech (1909 – 1910).

Jako perličku ke své práci architekta Fanta rovněž navrhl uspořádání několika hřbitovů, náhrobků a památníků, ze kterých je nejznámější Mohyla míru připomínající bitvu u Slavkova (1906 – 1912).

V letech 1909 až 1926 působil Fanta jako profesor středověké architektury na ČVUT v Praze a po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byl také zvolen členem České akademie věd a umění. Byl autorem mnoha publikací, mezi které patřilo i jeho rozšířené pojednání O svérázu krojovém a bytovém. Fanta se rovněž aktivně podílel na ochraně historických budov a památek, například kostela Sv. Václava na Zderaze, děkanského kostela v Klatovech a starého pivovarnického domu u Vejvodů v Praze.

Je zajímavostí, že Fantova dcera Marie, za první republiky známá pod přezdívkou Mafa, prožila milostný vztah s Janem Masarykem. Fantová byla novinářkou a překladatelkou, také sama psala.

Fanta zemřel 20. června 1954 v Praze.


Konečná verze – 28. 9. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate