Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jan Kotěra
Architektura 20. století  
Vídeňská secese  
Secese  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1871 - † 1923, Česká republika, 

Český architekt a designér Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871 v Brně. Byl synem učitele kreslení Antonína Kotěry a jeho německé manželky Marie. Jako dítě chodil do německých škol v Ústí nad Labem, středního vzdělání dosáhl na německé Odborné škole stavitelské v Plzni.

Po maturitě v roce 1890 Kotěra odešel do Prahy, kde nastoupil na praxi do projekční kanceláře inženýra Freyna. Ten ho představil baronovi Mladotovi ze Solopysk, který se rozhodl finančně ho podporovat na studiích na Akademii ve Vídni, kam Kotěra v roce 1894 odjel. Jeho profesorem byl tehdy Otto Wagner. Za studií ve Vídni se Kotěra setkal s mnoha budoucími velkými osobnostmi architektury: Josipem Plečnikem, Josefem Hoffmannem i Adolfem Loosem.

Za vypracování svého diplomového projektu (návrh ideálního pobřežního francouzského města) získal Kotěra v roce 1897 Prix de Rome, která mu umožnila strávit rok 1897 na studiích v Itálii. Poté se Kotěra vrátil do Prahy, kde však rozhodně nebyl přivítán nadšeně – jeho talent byl trnem v oku obhájcům tradiční architektury. V roce 1899 se Kotěra oženil s Bertou Trázníkovou.

Kotěrovy rané práce byly ovlivněny stylem vídeňské secese – Kotěra navrhl první secesní budovu v Praze, kterou byl Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze (1899). V secesním slohu byl rovněž pavilon, který hostil pražskou výstavu Auguste Rodina v roce 1902, ale také mnoho náhrobků, jejichž navrhováním se Kotěra rovněž zabýval a se kterými se můžeme dodnes setkat na několika pražských hřbitovech.

V průběhu doby se Kotěra mírně odklonil od ornamentálního secesního stylu a začal experimentovat s prostorem a různými kompozičními technikami, které se lišily od secesních přírodních motivů. Kotěra v té době také v architektuře vyznával účelnost prostoru a čistou a přehlednou kompozici. Rovněž ve svých stavbách začal používat čisté, neomítnuté zdivo, které se pro něj později stalo jakýmsi poznávacím znamením. Příklady této Kotěrovy nové tendence představují například Trmalova a Suchardova vila v Praze, Máchova vila v Bechyni a vrcholné dílo tohoto období – Národní dům v Prostějově (1905 – 1907).

Kotěra byl velkým obdivovatelem amerického architekta Franka Lloyda Wrighta. Stejně jako Wright se také Kotěra věnoval designu nádobí, skla, nábytku, interiérů i tapet. Byl také kreslířem a akvarelistou – jeho precizní návrhy staveb mohou bezpochyby být považovány za umělecká díla.

Kotěra byl rovněž výborným pedagogem: od roku 1898 učil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl o rok později jmenován řádným profesorem. Od roku 1910 až do své smrti působil jako profesor na Akademii výtvarných umění, kde byl také v letech 1912 až 1913, 1914 až 1916 a 1920 až 1922 rektorem. Mezi jeho žáky patřil například Josef Gočár, Otakar Novotný a Pavel Janák.

Velkým Kotěrovým projektem byla budova právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kotěra na tomto projektu začal v roce 1907 pracovat v secesním stylu, který podle přání zadavatele zakázky změnil v roce 1914 až do stylu neoklasicistního. Dokončení budovy právnické fakulty se již Kotěra nedočkal, budova byla dokončena pod vedením architekta Ladislava Machoně.

Kotěra zemřel 17. dubna 1923 v Praze, byl pohřben na pražském Vinohradském hřbitově.

Realizace a projekty:
- 1899 – Peterkův dům, Václavské nám. 777
- 1902 – Trmalova vila, Vilová ulice 91, Praha Strašnice
- 1905 – Suchardova vila, Slavíčkova 248, Praha Bubeneč
- 1906 – vodárna s věží, Baarova ulice, Praha Michle
- 1907 – Národní dům v Prostějově
- 1907 – vila Klaus, Sibiřské nám. 5, Praha Bubeneč
- 1907 – vila v Holoubkově č.p. 123
- 1908 – vlastní Kotěrova vila, Hradešínská 6, Praha Vinohrady
- 1908 – Městské muzeum, Hradec Králové
- 1908 – Laichterův bytový dům, Chopinova 1543, Praha Vinohrady
- 1910 – Villa Bianca, Pod kaštany 49, Praha Bubeneč
- 1911 – Hotel Grand (nyní hotel Bystrica) v Hradci Králové
- 1911 – Urbánkův dům (Mozarteum), Jungmannova 748, Praha
- 1912 – kiosky na Pražském mostě v Hradci Králové
- 1914 – právnická fakulta Univerzity Karlovy, nám. Curieových, Praha


Konečná verze – 22. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate