Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Alvar Aalto
Architektura 20. století  
Design  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
Oficiální stránka Alvara Aalta I.
Oficiální stránka Alvara Aalta II.
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1898 - † 1976, Finsko, 

Finský architekt a designér Alvar Aalto se narodil 3. února 1898 v městečku Kuortane jako Hugo Alvar Henrik Aalto v rodině zeměměřiče Johana Henrika Aalta a jeho manželky Selmy, rozené Hackstedtové. Když mu bylo pět let, přestěhovala se jeho rodina do Jyväskylä, kde se nyní nachází nejvíce jeho budov – z více než sedmdesáti jeho návrhů zde bylo realizováno celkem třicet sedm domů. Nejdříve se učil umění na klasickém lyceu v Jyväskylä, v letech 1916 až 1921 pak studoval architekturu na Polytechnické univerzitě v Helsinkách.

V roce 1923 se Aalto přestěhoval zpět do Jyväskylä, kde si založil vlastní ateliér, kde přijímal svoje první samostatné zakázky. V této době také odjel do Itálie, která svou světlou architekturou i kulturou ovlivnila jeho celoživotní tvorbu. V roce 1927 se Aalto přestěhoval do Turku, kde si založil nový ateliér a kde začal svou plodnou spolupráci s architektem Erikem Bryggmanem. Další stěhování zažil Aalto v roce 1933, kdy se usadil v Helsinkách. Svůj dům a zároveň ateliér si Aalto postavil ve čtvrti Munkkiniemi, nicméně tvořil i ve své chatě v Muuratsalo, kterou postavil v roce 1957 a kde trávil léta.

Aalto byl členem sdružení moderních architektů Congres Internationaux d’Architecture Moderne a účastnil se v roce 1929 jeho druhého setkání ve Frankfurtu a čtvrtého setkání v roce 1933 v Aténách. Při těchto setkáních se seznámil s předními postavami světové architektury jako byli Le Corbusier, Walter Gropius, Marcel Breuer a kritik Sigfried Giedion. V roce 1939 se Aalto zúčastnil světové výstavy v New Yorku, kde reprezentoval finskou architekturu. Na této výstavě byl přijat s velkým nadšením – například Frank Lloyd Wright o jeho stavbě finského pavilonu prohlásil, že je to dílo opravdového génia. V letech 1946 až 1948 pak Aalto působil na pozici hostujícího profesora architektury na Massachusetts Institute of Technology v USA a rovněž byl předsedou sdružení finských architektů. V roce 1955 se stal členem finské Akademie, které v letech 1963 až 1968 také předsedal.

V raném období své tvorby byl Aalto spíše klasickým architektem, později se přes symbolismus a funkcionalismus dostal až k velmi osobitému stylu skandinávské architektury. Aalto ve svých vrcholných pracích ukázal uplatnění funkcionalismu a zvláštního vyjádření, jež dokonale aplikoval na různé druhy staveb – od obytných domů až po knihovny, občanská centra i kostely. Aalto byl mistrem formy a projektování a zároveň dokázal uzpůsobit budovu všem potřebám obyvatele a uživatele. Zabýval se rovněž navrhováním nábytku, který vyráběl ve své nábytkářské firmě Artek, a skla, přičemž jedním z jeho nejvýznamnějším a dosud stále vyráběným výrobkem je jeho váza Savoy, kterou navrhl v roce 1937. Díky novátorství ve své tvorbě a designu bývá Aalto nazýván ‚Otcem modernismu‘.

Celou Aaltovou tvorbou prochází jeho snaha o souznění mezi člověkem, jeho okolím a domem, ve kterém tento člověk skutečně žije. Ve své tvorbě se nechával inspirovat přírodními strukturami a působením přírody na člověka. Byl kosmopolitním člověkem, a i když pocházel z Finska, promlouval svou nevšední tvorbou k zákazníkům a milovníkům umění z celého světa.

Aalto byl dvakrát ženatý – poprvé s architektkou Aino Marsio (nar. 1894), kterou si vzal za manželku v roce 1924 a která zemřela po dlouhé nemoci v roce 1949. Jeho druhou manželkou se v roce 1952 stala rovněž architektka Elissa Kaisa Mäkiniemi (nar. 1922), která zemřela v roce 1994. Obě jeho manželky mu byly velkou oporou v jeho tvorbě a obě vynikly i samostatně. Aalto měl dvě děti: Johannu (nar. 1925) a Hamilkara (nar. 1928). Byl tolerantním člověkem a vždy hledal kompromis, což se mu skvěle hodilo i v jednání s klienty, které dokázal přesvědčit o výjimečnosti svých návrhů.

Alvar Aalto zemřel 11. května 1976 v Helsinkách.


Konečná verze – 11. 11. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate