Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Friedrich Hundertwasser
Architektura 20. století  
Díla:
Hundertwasser Haus I.
Hundertwasser Haus II.
Hundertwasser Haus III.
Hundertwasser Haus IV.
Hundertwasser Haus V.
Hundertwasser Haus VI.
Hundertwasser Haus VII.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1928 - †  2000, Rakousko, 

Rakouský malíř a architekt Friedrich Stowasser se narodil 15. prosince 1928 ve Vídni v rodině technického úředníka a důstojníka. Jeho otec však na jeho výchovu neměl velký vliv, neboť zemřel, když malému Friedrichovi byl pouhý jeden rok. Malovat začal už v dětství, které však bylo zkaleno deportací jeho šedesáti devíti židovských příbuzných z matčiny strany do koncentračního tábora.

V roce 1948 Stowasser ukončil vzdělání na gymnáziu a pak studoval tři měsíce na Akademii ve Vídni pod vedením profesora Robina Christiana Andersena. V té době také shlédl několik výstav Egona Schieleho a Waltera Kampmanna, jež významným způsobem ovlivnily jeho další uměleckou tvorbu. Po svém odchodu ze školy Stowasser cestoval – navštívil severní Itálii, Toskánsko, Řím, Neapol a Sicílii. Ve Florencii se také seznámil s René Brôem, se kterým později odjel do Paříže. Na cestách si také vytvořil svůj osobitý styl a změnil své přímení z poněkud slovansky znějícího Stowasser na Hundertwasser, které mu připadalo více německé.

Rok 1950 strávil nyní již Hundertwasser v Paříži, kde společně s Brôem bydlel u rodiny Dumageových. V Paříži se také přihlásil na École des Beaux Arts, odkud však odešel již po prvním dni. Ani v Paříži se Hundertwasser nevzdal umělecké tvorby a společně s Brôem vytvořil dvě fresky v Saint Mandé.

První samostatnou výstavu uspořádal Hundertwasser po svém návratu do Vídně v roce 1952 ve vídeňském Art Clubu. V roce 1958 Hundertwasser zveřejnil na kongresu v klášteře v Seckau svůj známý Manifest proti racionalismu v architektuře, který se stal základem i pro výuku v jeho univerzální umělecké akademii ‚Pintorarium‘, kterou založil společně s Ernstem Fuchsem a Arnulfem Rainerem. Ve stejné době Hundertwasser rovněž hostoval na Akademii umění v Hamburku, kterou ale musel opustit kvůli skandálu.

Další významnou zkušeností se pro Hundertwassera stal pobyt v Japonsku v roce 1960, kdy v Tokiu na 6. Mezinárodní umělecké výstavě získal cenu Mainichini. Hundertwasser se po nějaký čas zdržel na ostrově Hokkaidó, kde se věnoval výtvarné činnosti. Je zajímavostí, že se zpět do Rakouska vrátil pozemní cestou přes Sibiř, a že jeho druhou ženou se stala Japonka Yuko Ikewada, se kterou se ale zase v roce 1966 rozvedl.

V roce 1967 se Hundertwasser v Mnichově účastnil ‚nahé‘ demonstrace nazvané Právo na třetí kůži. Na své druhé ‚nahé‘ demonstraci přečetl Hundertwasser svůj manifest Los von Loos (Osvobození se od Loose), ve kterém se postavil proti tradicím rakouské architektury. Dalším Hundertwasserovým počinem byla jeho účast v televizním pořadu ‚Wünsch Dir was‘ (Přejte si), kde představil základní myšlenku střešní vegetace a individuálního designu fasády.

V roce 1981 se Hundertwasser stal vedoucím katedry malířství na Akademii ve Vídni. V tomto roce rovněž sepsal své Směrnice pro Hundertwasserovu mistrovskou školu, podle kterých postavil Hundertwasser House ve Vídni, jehož základní kámen byl položen v roce 1983. Hundertwasser House byl předán nájemníkům 17. února 1986 a dne otevřených dveří se zúčastnilo přes 70 tisíc návštěvníků. Dva roky po otevření Hundertwasser House byl Hundertwasser požádán starostou Vídně Helmutem Zilkem o redesign vídeňské tepelné elektrárny okrsku Spittelau.

V devadesátých letech Hundertwasser pracoval na mnoha projektech: KunstHausWien (dokončeno 9. dubna 1991), Motorway-Restaurant v Bad Fischau, benzínka AGIP ve Vídni, spalovna odpadků HBW Spittelau ve Vídni, Village Shopping Mall ve Vídni, textilka ve Vorarlbergu; vinotéka v Napa Valley v Kalifornii, Thermal Village v Blumau ve Štýrsku, redesign školy Martina Luthera ve Wittenbergu v Německu, design interiéru Boeingu B 757 pro německé aerolinky Condor (návrh odmítnut), keramická freska Potopení Atlantidy v Lisabonu, podpora ekologického projektu Mezi stromy se cítíte doma (týkající se zalesnění pouště v Izraeli), Sludge Center v Osace v Japonsku i projekt železniční zastávky v Uelzenu v Německu. V této době se Hundertwasser rovněž intenzivně zajímal o mír na blízkém východě, ekologii a ochranu velryb, pracoval rovněž pro OSN a navrhoval známky a plakáty. V roce 1993 začal pracovat na projektu Hundertwasser-Bible a rovněž se aktivně zapojil do kampaně proti vstupu Rakouska do Evropské unie. V roce 1999 se přestěhoval na Nový Zéland, kde mimo jiné pracoval na redesignu veřejných záchodků Kawakawa.

Hundertwasser zemřel na infarkt v sobotu 19. února 2000 na palubě lodi Queen Elizabeth II., na které se plavil po Pacifiku. Jeho posledním přáním bylo být pohřben v souladu s přírodou na svém pozemku na Novém Zélandu v Garden of the Happy Deads pod korunou tulipánovníku.


Konečná verze – 11. 10. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate