Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Aubrey Beardsley
Symbolismus  
Secese  
Les artistes maudits  
Díla:
Billet-Doux
Břišní tanec
Česání
Karikatura Oscara Wildea
Paví šaty
Sen
Strana č. 1 z The Savoy
Toaleta
Vyvrcholení
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1872 - †  1898, Velká Británie, 

Anglický malíř a ilustrátor Aubrey Vincent Beardsley se narodil 21. srpna 1872 v Brightonu v Anglii. Jeho kdysi majetná a uznávaná rodina často trpěla nedostatkem finančních prostředků neboť Beardsleyův otec Vincent neuváženými investicemi rozházel téměř celé dědictví a byl často nucen vypomáhat v různých londýnských pivovarech. Jeho matka Ellen, rozená Pittová, přispívala do rodinného rozpočtu vyučováním soukromých hodin piána. Obě děti manželů Beardsleyových, Aubrey a jeho sestra Mabel, která se později stala herečkou, byly považovány za velké umělecké a hudební talenty.

Zdraví Aubreyho Beardsleye bylo vždy chatrné – ve věku devíti let se přihlásila tuberkulóza, která ho poté pronásledovala po celý život, až se nakonec stala také příčinou jeho úmrtí. Když v roce 1884 onemocněla jeho matka, byl Beardsley společně se svou sestrou poslán na výchovu ke své tetě do Bristolu, kde navštěvoval čtyři roky internátní školu. Svůj výtvarný talent na této škole rozvíjel především kreslením karikatur svých učitelů. V roce 1889 se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako úředník pojišťovací společnosti. Do Londýna ho následovala také jeho matka, která se o něj starala po zbytek jeho života.

První Beardsleyovou publikovanou prací byla báseň ‚The Valiant‘, která byla otištěna roku 1885 v červnovém vydání časopisu Past and Present školy v Brightonu. V tom samém časopise se také o dva roky později objevily Beardsleyho první kresby a skicy ‚The Jubiliee Cricket Analysis‘ a Beardsley také v roce 1888 vytvořil ilustrace pro program školy ‚The Pay of the Pied Piper‘, pro školní Vánoční slavnost. Tyto a další drobné mladistvé práce sice zaujaly mnohé kritiky, nicméně Beardsley musel vést nudný život úředníka a nemohl se plně věnovat kreslení. Ke zlomení této rutiny v Beardsleyově životě přispěla malá náhoda – Beardsley společně se svou sestrou přišli bez pozvání do ateliéru známého malíře Sira Edwarda Burne-Jonese. Z jeho ateliéru je vykázal jeho sluha, ale Burne-Jonese zaujaly zrzavé vlasy Mabel Beardsleyové a tak byli oba pozváni na návštěvu. Beardsley Burne-Jonesovi ukázal svoje kresby a Burne-Jones mladému umělci doporučil, aby navštěvoval večerní školu kreslení na Westminster School of Art, což bylo vlastně také jediné formální umělecké vzdělání, které se kdy Beardsleyovi dostalo.

Nejvýznamnějšími roky Beardsleyova uměleckého života byly roky 1893 až 1894, kdy byl plně zaměstnán vytvářením ilustrací a obalů knih a různých periodik včetně jeho první vážné zakázky pro Maloryho Morte Darthur, která se sestávala z více než tří set různých ilustrací, úvodů ke kapitolám a vinět. V roce 1893 se Beardsley jako homosexuál také seznámil a sblížil s Oscarem Wildem, který mu napomohl získat slávu, ale který byl také příčinou jeho pádu.

V únoru roku 1893 bylo publikováno původní francouzské vydání Wildeovy skandální hry Salome. Beardsley k této hře vytvořil několik ilustrací, které zaujaly Wildea do té míry, že Beardsleyovi zadal zakázku na ilustrování anglické verze Salome (vyd. 1894). Beardsleyova fascinace touto hrou byla tak hluboká, že projevil také hluboké přání přeložit ji do angličtiny po tom, co Wilde vyjádřil své nespokojení s překladem svého milence Lorda Alfreda Douglase. Tato zakázka Beardsleye proslavila, nicméně mu také způsobila problémy s přátelstvím s Wildem, které ukončil po tom, co byl Wilde v roce 1895 odsouzen za sodomii.

Beardsley dosáhl vrcholu své tvorby publikací prvního vydání čtvrtletníku The Yellow Book (Žlutá kniha) v dubnu 1894. Tento čtvrtletník pojednávající o umění a literatuře, ve kterém Beardsley působil jako výtvarný editor, byl znám široké veřejnosti, a tak se Beardsley dostal do povědomí mnoha čtenářů. Čtvrtletník se stal obrovskou senzací hlavně díky literárním článkům anglických dekadentů, které byly dovedně doplněny výraznými černobílými kresbami, jejichž autorem nebyl nikdo jiný než Beardsley. I když byl tento časopis vřele přijat veřejností, kritici ho brzy označili za plátek odporující dobrým mravům. Mnoho kritiků vidělo jasné spojení mezi Beardsleyem a Wildem, a tak byl Beardsley po Wildeově zatčení v dubnu 1895 z redakce čtvrtletníku propuštěn. Je paradoxem, že Wilde pro The Yellow Book nenapsal ani jeden článek a že v něm ani zprostředkovaně nevyšlo nic, čehož autorem byl Wilde.

Brzy po tom, co byl Beardsley propuštěn z The Yellow Book, byl kontaktován Leonardem Smithersem, který chtěl vydávat konkurenční čtvrtletník. I když, nebo možná právě protože, byl Smithers znám jako vydavatel erotických a pornografických knih, Beardsley s jeho plány souhlasil a výsledkem jejich spolupráce bylo vytvoření časopisu The Savoy, jehož editorem se stal Arthur Symons. Beardsley do tohoto časopisu přispíval svými výtvarnými počiny i literárními články. Po tom, co The Savoy přestal v prosinci 1896 vycházet, Beardsley se věnoval výhradně ilustrování děl dalších autorů, která Smithers vydával. Mezi vydanými kousky byla také Beardsleyova vlastní kniha A Book of Fifty Drawings, která byla první knihou dokumentující jeho dílo.

Povahou byl Beardsley velmi přátelský a byl prý také vtipným společníkem. Měl mnoho přátel, ale také mnoho nepřátel. I když ho po celý život provázelo strádání, v jeho ilustracích není ani stopa jakékoliv zahořklosti. Co je však viditelné, je jakási rozmarnost a svéhlavost, kterou snad Beardsley zdědil po své matce. Jeden z jeho přátel kdysi poznamenal, že Beardsley měl výtečnou schopnost poznat pravou povahu lidí, kterou snad zdědil po svém dědečkovi a pradědečkovi z matčiny strany, kteří byli oba lékaři.

Erotično, které se v Beardsleyových pracech nachází, musí být chápáno jako nedílná součást jeho díla. Možná, že se na něj zaměřil kvůli svému onemocnění tuberkulózou a frustraci, která vznikla za následek toho, že se kvůli své nemoci musel vzdát mnoha svých oblíbených činností – celý jeho život se v té době sestával z cesty k malířskému stolku, na gauč a do postele. Erotično v jeho tvorbě rovněž podporovala společenská atmosféra, která obdivovala dekadenci, nicméně hluboce odsuzovala homosexualitu.

Koncem roku 1897 byl Beardsley zcela ponořen do své práce, nicméně jeho zdravotní stav ho brzy donutil, aby změnil své životní prostředí a návyky. Na radu svého lékaře se odebral do jižní Francie, kde, jak doufal, by se mělo jeho zdraví zlepšit. Jeho zdravotní stav se ale spíše zhoršoval – Beardsley zemřel v noci z 15. na 16. března 1898 v Mentonu ve Francii ve věku pouhých 25 let.


Konečná verze – 24. 3. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate