Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Luca Signorelli
Renesanční umění  
Díla:
Alegorie Plodnosti a Hojnosti
Autoportrét s Vitelozzem Vitellim
Máří Magdaléna
Nářek nad ukřižovaným Kristem
Svatá rodina
Ukřižování se Sv. Máří Magdalénou
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1441 - † 1523, Itálie, 

Italský renesanční malíř Luca Signorelli se narodil jako Luca d'Egidio di Ventura de'Signorelli někdy kolem roku 1441 v městě Cortona na hranicích Umbrie a Toskánska jako syn Egidia Signorelliho. Někdy bývá podle místa svého narození také nazýván Luca da Cortona. Jeho matka byla sestrou Vasariho pradědečka Lazzara Vasariho a od Vasariho také pocházejí téměř všechny důležité okolnosti Signorelliho života. Umění studoval nejprve v menších italských městech v Umbrii, Toskánsku a Perugii, ale také ve Florencii a v Římě, a byl nejspíše žákem Piera della Francescy.

Signorelli kolem roku 1472 nějakou chvíli působil ve městě Arezzo, potom pobýval ve Florencii a v Urbinu, kde se zdokonalil v malířských technikách a kde jeho malířský styl dospěl. Signorelli byl často vybírán k různým výzdobám kaplí a kostelů hlavně proto, že maloval rychle a za svou práci nechtěl tolik peněz jako ostatní umělci.

V roce 1481 byl Signorelli vedle malířů Botticelliho, Ghirlandaia a Perugina vybrán, aby vytvořil cyklus fresek pod okny Sixtinské kaple v Římě. Pak záznamy hovoří o tom, že byl v roce 1488 zvolen radním města Città-di-Castello a o tři roky později byl jedním z porotců při výběrovém řízení na výzdobu fasády katedrály ve Florencii, kde až do roku 1492 pracoval ve službách rodiny Medičejských. V roce 1497 Signorelli dostal významnou zakázku pro kostel Monte Oliveto poblíž Sieny.

Od roku 1499 Signorelli pobýval necelé dva roky v Orvietu, kde vytvořil pro kapli Sv. Brizia v tamní katedrále nádherné fresky Posledního soudu, které jsou pro jeho tvorbu typické a vlastně také nejznámější. Smlouva na toto dílo byla podepsána 5. dubna 1499 a Signorelli měl obdržet dvě stovky dukátů za výzdobu stropu, šest set dukátů za stěny, byl ubytován zadarmo a měl nárok i na víno a mouku. Své návrhy pak musel konzultovat s mnichy, kteří mu poskytovali teologické vedení. Některé z jeho postav si prý vypůjčil sám velký Michelangelo, když později pracoval na své výzdobě Sixtinské kaple.

Signorelli byl velkým mistrem postav, jeho obrazy vypovídají o jeho pečlivém studiu anatomie i kompozice – traduje se, že prý své postavy studoval na hřbitovech. Jeho kreslířský styl byl podobný stylu Michelangela, Signorelli se snažil zachytit své postavy s opravdovostí a upřímností, bez jakýchkoliv příkras. V jeho stylu hledali inspiraci mnozí nastupující malíři, i když žádní jeho studenti, kromě snad jeho synovce Francesca, se jeho mistrovství nevyrovnali.

Od roku 1502 žil Signorelli v Cortoně, kde vlastnil velkou malířskou dílnu produkující bezpočet oltářních obrazů. V roce 1508 byl papežem Juliem II. povolán do Říma, aby tam společně s Peruginem, Pinturicchiem a Sodomou pracoval na výzdobě jeho soukromých komnat. Malíři práci začali, nicméně byli brzo vystřídáni mladým a talentovaným Rafaelem. Signorelli se poté vrátil do Cortony, kde dál pokračoval ve své obvyklé práci malíře. Někdy kolem roku 1520 patrně utrpěl mrtvici, neboť byl paralyzován a nemohl se plně věnovat svým zakázkám.

Podle Vasariho Životů byl Signorelli jemný a dvorný muž, který si nade vše vážil své rodiny a svým žákům byl dobrým mistrem. Žil prý spíše jako šlechtic než obyčejný umělec. Na sklonku života žil u Vasariho rodiny, kde Vasariho otci poradil, aby dal svého nadaného osmiletého syna Giorgia do učení k malíři. Pak měl k malému chlapci promluvu, která na něj prý tolik zapůsobila, že se pro něj brzy stalo umění naplněním jeho života. Daroval mu i jaspis, který pak Vasari choval jako památku až do svojí smrti.

Signorelli zemřel 16. října 1523 v Cortoně, byl pohřben s veřejnými poctami.


Konečná verze – 18. 3. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate