Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Fra Angelico
Gotika  
Díla:
Annalenský oltář
Korunovace Panny
Madona s dítětem
Obrácení Sv. Pavla
Obřízka
Oltář Bosco ai Frati
Panna Pokory
Svatý František dostávající stigmata
Ukládání do hrobu
Ukřižování
Vraždění neviňátek
Výjevy ze života Svatého Vavřince
Výsměch Kristu
Zvěstování I.
Zvěstování II.
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1387 - † 1455, Itálie, 

Italský malíř Fra Angelico se narodil někdy kolem roku 1387 v toskánské vesnici Vicchio di Mugello jako Guido di Pietro. Protože byl oslavovaným náboženským malířem své doby, získal svou přezdívku 'Angelico' (andělský) podle svých harmonických obrazů na mnohé křesťanské náměty. Mezi svými současníky byl znám jako il Beato Angelico nebo Fra Giovanni da Fiesole (bratr Jan z Fiesole, kde byl vysvěcen mnichem), Vasari ho nazývá Fra Giovanni Angelico. Krátce po své smrti byl Fra Angelico také nazývaný Il Beato – požehnaný.

Fra Angelico byl původně iluminátorem náboženských spisů. Pravděpodobně pracoval společně se svým starším bratrem Benedettem, který byl rovněž dominikánským mnichem. Podle Vasariho byl Fra Angelicovými prvním velkým obrazem oltář pro kartuziánský klášter ve Florencii, který se však do dnešní doby nezachoval.

První písemné zmínky o Fra Angelicovi pocházejí ze 17. října 1417, kdy se stal dominikánským mnichem. V té době již také byl malířem, jak potvrzují zápisy z ledna a února 1418, které se zmiňují o platu, který Fra Angelico dostal za svoje obrazy pro kostel Santo Stefano del Ponte. V letech 1418 až 1436 žil Fra Angelico v klášteře ve Fiesole, pro který také vytvořil celou řadu fresek a také oltář, který se i přes svoje značné poškození zachoval do dnešní doby.

V roce 1436 se Fra Angelico společně s mnoha dalšími mnichy z kláštera ve Fiesole přestěhoval do nově vybudovaného kláštera San Marco ve Florencii. Florencie byla v té době významným centrem kultury a umění především díky rodině Medičejských, kteří na její rozvoj věnovali svoje nemalé finanční prostředky. Hlavní představitel tohoto rodu Cosimo Medičejský si také v klášteře San Marco objednal velkou celu pro případ, že by někdy chtěl opustit svoje světské statky. Tuto celu pro něj vyzdobil právě Fra Angelico, který se svého úkolu zhostil více než výtečně. Díky Cosimovým finančním darům pak bylo možné v klášteře vytvořit celou řadu dalších fresek, které zdobily jak společné prostory kláštera, tak také vchody do více než dvaceti mnišských cel.

V roce 1439 pak také Fra Angelico v klášteře vytvořil svůj slavný oltář, kterým představil v umění zcela nový prvek – tzv. svaté rozhovory. Dříve bylo tradicí malovat obrazy s náboženskou tématikou spíše strnule, s postavami v jakémsi náboženském vytržení. Fra Angelico však namaloval svůj oltář jinak – jeho postavy byly uskupené zcela přirozeně, jako kdyby si povídaly o svojí zkušenosti s tímto nevšedním náboženským prožitkem – proto pojmenování svaté rozhovory. Toto zpracování inspirovalo mnoho dalších umělců jako například Giovanniho Belliniho, Perugina a Rafaela.

V roce 1445 byl Fra Angelico povolán do Říma, aby tam pracoval na zakázkách pro papeže Eugenia IV. Pro papeže vytvořil především fresky pro kapli Sv. Svátosti v katedrále Sv. Petra, která však byla později zbořena papežem Pavlem III. Papež Eugenius byl prý Fra Angelicovými freskami tak nadšen, že mu nabídl, zda by se nestal arcibiskupem ve Florencii. Fra Angelico však tuto velkou poctu odmítl, aby se mohl věnovat svému umění, a na toto místo doporučil jiného mnicha.

Ve Vatikánu pak v letech 1447 až 1449 Fra Angelico vytvořil fresky pro soukromou kapli papeže Mikuláše V. s výjevy ze života Sv. Štěpána a Sv. Vavřince. Celá kaple byla velmi barevná a obrazy byly vykládané zlatem, a papež jí byl velmi nadšený. Po dokončení výzdoby kaple Fra Angelico odešel zpět do svého původního kláštera ve Fiesole, kde byl až do roku 1452 převorem.

Fra Angelico byl malířem výhradně náboženských témat. Maloval Svaté v intimním prostředí, jeho nejvýznamnější dovedností bylo zachytit jemný klid, pořádek a jednoduchost scény. Vasari o něm dokonce ve svých Životech napsal, že byl ‚malířem nevšedního a dokonalého talentu‘. Jeho formy a citlivý přistup ke světlu a barvě se staly inspirací pro mnohé florentinské malíře.

Fra Angelico strávil celý svůj život jako pokorný mnich, nikdy netoužil po uznání, slávě nebo penězích. Jako mnich také věřil tomu, že jeho obrazy byly přímo inspirovány Bohem a že by je tedy proto neměl opravovat. Před malováním obrazů se prý vždy modlil a plakal když maloval ukřižování. Jeho dílo a jeho život byly natolik spojeny s Bohem a službou potřebným, že byl v roce 1984 blahořečen papežem Janem Pavlem II.

Fra Angelico zemřel 18. února roku 1455 v Římě, když maloval fresky pro soukromou kapli ve Vatikánu. Byl pohřben v kostele Santa Maria sopra Minerva, kde se stále nachází jeho náhrobek.


Konečná verze – 22. 11. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate