Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Alice Neel
Ženy v umění  
Realismus  
Díla:
žádná díla nezadána
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1900 - † 1984, USA, 

Americká malířka Alice Neelová se vždy odlišovala od hlavního proudu v umění – v době, kdy byla v Americe uznávána a oceňována pouze abstrakce, se Neelová soustředila na portrétní malbu, která ji po letech tvorby bez povšimnutí kritiků v dnešní době vynesla na pozici jedné z nejlepších portrétních malířek 20. století. Alice Neelová se narodila 28. ledna 1900 ve městě Merion Square v Pennsylvanii. Vyrůstala v městě Colwyn, kde také v roce 1918 maturovala na střední škole. Dospívala v prostředí, které neuznávalo ženy umělkyně, a tak její rozhodnutí studovat na Philadelphia School of Design for Women (nyní Moore College of Art) vzbudilo v jejím rodném městě mnoho povyku. Na tuto školu se Neelová zapsala v roce 1921 a v roce 1924 se setkala na letních kurzech s malířem kubánského původu Carlosem Enríquezem, za kterého se také o rok později po ukončení studií provdala. Společně se pak přestěhovali do Havany na Kubě, kde se narodila jejich první dcera Santillana.

V roce 1927 se Neelová se svou rodinou přestěhovala do New Yorku, kde však na záškrt zemřela její dcera. O rok později se Neelové narodila další dcera Isabella (Isabetta), ale Neelová s Enríquezem začali mít velké manželské neshody, které v květnu 1930 vyvrcholily náhlým Enriquezovým odchodem nejprve na Kubu a pak do Paříže. Jeho odchod byl však Neelovou nezranil tak jako fakt, že si s sebou vzal jejich dceru. Neelová hledala útěchu v usilovné práci, nicméně v srpnu se nervově zhroutila a musela být hospitalizována. O rok později se pokusila o sebevraždu a téměř celý rok strávila po různých sanatoriích.

Ani další vztah jí nepřinesl pochopení, které tolik potřebovala. V roce 1931 se seznámila s Kennethem Doolittlem, do kterého se zamilovala, ač byl Doolittle závislý na drogách a alkoholu. O rok později se s Doolittlem přestěhovala do Greenwich Village v New Yorku. V té době se také zúčastnila své první významnější výstavy Washington Square Outdoor Art Show, která se konala pod širým nebem a kde se seznámila s Johnem Rothschildem, se kterým se přátelila celý život. V zimě roku 1934 však došlo k tragické události, kdy Doolittle v drogovém záchvatu rozřezal nožem přes šedesát jejích obrazů. I další dva vztahy Neelové (s portorikánským kytaristou José Santiagem a ruským filmařem Samem Brodym) byly neperspektivní a přinesly Neelové další starosti a deprese. Z těchto vztahů zůstali Neelové dva synové (Richard, nar. 1939 a Hartley Stockton, nar. 1941) a mnoho starostí s výchovou i financemi.

Neelová téměř celý svůj život žila a pracovala v New Yorku: v Greenwich Village, West 17th Street, v hispánské části Harlemu, 21 East 108th Street a na 300 West 107th Street.

Neelová malovala celou řadu různých osobností – držitele Nobelovy ceny, světové celebrity, malíře, svou rodinu i sousedy. Ač tyto portréty zachycovaly osobnosti různého významu či zásluh, mají společný přístup k realitě a znepokojivou upřímnost, s jakou byly zachyceny jejich povahy a tváře. Nejkontroverznějšími portréty, které Neelová vytvořila, jsou bezpochyby její mužské akty či šokující autoportrét, na kterém jednaosmdesátiletá Neelová nemá na sobě nic než své brýle.

Neelová nikdy nepodřizovala svůj malířský styl módním trendům v umění a proto se její ranné práce zprvu netěšily obdivu. Uznání kritiků i veřejnosti Neelová získala téměř až na sklonku života. Do povědomí veřejnosti se dostala až v roce 1962, kdy vyšel článek ‚Představujeme portréty Alice Neelové‘ uměleckého kritika Huberta Crehana. Ironií názvu tohoto článku byl fakt, že Neelová v té době malovala už více než čtyřicet let. Tento článek doprovázela fotografie Neelové z roku 1944, kde téměř apaticky sedí na židli téměř zavalená svými obrazy naskládanými na sobě v pokoji. Tento článek byl následován pochvalnými kritikami a Neelová se brzy dostala na výsluní slávy a účastnila se mnohých významných výstav i retrospektiv svého díla. Dostala rovněž mnoho prestižních cen, ze kterých si nejvíce vážila ceny National Women's Caucus for Art, kterou jí v roce 1979 předal president Jimmy Carter. V roce 1971 byla Neelová oceněna čestným doktorátem na Moore College of Art (původně Philadelphia School of Design for Women), na které sama kdysi studovala.

Alice Neelová zemřela 13. října 1984 v New Yorku.


Konečná verze – 11. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate