Italský sochař, malíř a architekt Gianlorenzo Bernini je považován za jednoho z nejvšestrannějších umělců Itálie 17. století, jehož tvorba hluboce ovlivnila vývoj italského baroka. Bernini dosáhl uměleckého vzdělání pod vedením svého otce Pietra, který původně pocházel z Florencie. Mladý Bernini vždy vykazoval velký talent a píli, a tak už v raném věku dosáhl uznání malíře Annibala Carracciho a rovněž podpory papeže Pavla V., který mu umožnil studovat řecké a římské mramorové sochy ve vatikánských sbírkách.

Významným zlomem v Berniniho umělecké kariéře i uměleckém vývoji představovala pontifikace papeže Urbana VIII. (1623 až 1644), který Berniniho podporoval jak v sochařství, tak také v malířství a architektuře. První vážnější architektonickou zakázkou Berniniho byla přestavba kostela Santa Bibiana v Římě. Tou dobou byl rovněž požádán, aby vytvořil tzv. náhrobek Sv. Petra v katedrále Sv. Petra v Římě. Výsledkem tohoto snažení byl slavný pozlacený bronzový baldachýn, který Bernini vytvořil v letech 1624 až 1633. Tento baldachýn vysoký jako čtyřpatrová budova bývá považován za první pomník, který zachovává všechny čistě barokní nauky a principy. Protože se Bernini při zakázce na baldachýn osvědčil, byl mu rovněž zadán úkol, aby se podílel na celkové výzdobě katedrály Sv. Petra, pro kteru dále vytvořil obrovskou sochu Sv. Longina a několik bust papeže Urbana VIII. Množství Berniniho zakázek se povážlivě zvětšilo v roce 1629, kdy se Bernini stal oficiálním architektem katedrály Sv. Petra a paláce Barberini. Také z tohoto důvodu si Bernini založil svou vlastní uměleckou dílnu, kde zaměstnával mnoho učňů. Byl tak dovedným organizátorem, že ač se třeba na sochách v jeho dílně podílel celý tým, sochy vždy působily jednolitě a vyváženě.

Za celý svůj život opustil Bernini na delší dobu Řím pouze kvůli své cestě do Paříže v roce 1665, kam byl pozván na výslovnou žádost krále Ludvíka XIV., který chtěl, aby pro něho navrhl novou královskou rezidenci. V době svého pozvání byl Bernini tak slavný, že ho po celou cestu z Říma do Paříže vítaly celé davy lidí. Rovněž uvítací ceremoniály v Paříži byly triumfální, ale mnohomluvný Bernini tak vychvaloval italskou architekturu na úkor francouzské, že se mnoho lidí účastnících se hostiny urazilo a Bernini brzy přišel o svou popularitu, ale hlavně o prestižní zakázku na vybudování Louvru.

Bernini zemřel ve věku 81 let. Za svůj život působil ve službách osmi papežů. V době své smrti byl považován za nejpřednějšího evropského umělce. Byl posledním italským géniem a jeho vytříbený sochařský a architektonický styl charakterizoval italské a potažmo i celoevropské baroko.


Konečná verze – 24. 3. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.