Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  James Tissot
Impresionismus  
Díla:
Autoportrét
Cestovatel
Čtení příběhu
Dáma v černobílých šatech
Dopis
Druh krásy
Hra na schovávanou
Jaro
Kroket
Mladé ženy prohlížející si japonské předměty
Nedělní ráno
Pařížanky: Milovnice cirkusu
Portrét slečny Lloydové
Přízrak
Říjen
Sirotek
Slavnost v Brightonu
Starší sestra
Svazek šeříku
Umělcovy dámy
Včera večer
Vicomtessa De Montmorand
Volno
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1836 - †  1902, Francie, 

Francouzský malíř a grafik James Tissot (také Jacques Joseph Tissot) se narodil roku 1836 v Nantes v rodině úspěšného obchodníka. Kolem roku 1856 odešel do Paříže, kde se chtěl stát malířem. V Paříži se zapsal na Ecole des Beaux-Arts, kde studoval pod Ingrésovým vedením. Velkou inspirací pro jeho umělecký rozvoj bylo také to, že se přátelil s mnoha tehdejšími avantgardními umělci a spisovateli – Manetem, Degasem, Baudelairem a Whistlerem, který měl na Tissota takový vliv, že si Tissot dokonce poangličtil své křestní jméno Jacques na James. I Degas mladého umělce velmi ovlivnil, nicméně jejich přátelství provázelo tolik hádek, že se nakonec Tissot odmítl účastnit impresionistických výstav.

Tissot si získal přízeň kritiků již poměrně brzy ve své umělecké kariéře. Zprvu maloval obrazy s historickou tématikou, nicméně přibližně v roce 1864 začal malovat výjevy ze soudobého života, které povětšinou zobrazovaly krásné ženy. Tissotův malířský styl i výběr témat brzy vzbudil zájem bohatých sběratelů umění, a tak Tissot za své obrazy brzy dostával velké finanční částky.

V roce 1870 však začala válka mezi Pruskem a Francií, kterou následovala občanská válka a v roce 1871 Pařížská komuna. Toto povstání bylo tvrdě potlačeno vládou, která měla na svědomí téměř dvacet tisíc životů členů komuny. Protože Tissot stál na straně komuny, musel odejít ze země, aby se vyhnul žaláři. Emigroval do Anglie a žil v letech 1871 až 1882 v Londýně. Ani v Londýně Tissot nepřestal malovat obrazy, které mu ve Francii přinesly tolik slávy. Byly to výjevy ze společenského života, které však přizpůsobil anglickému vkusu a je velkou ironií, že největším malířem viktoriánské Anglie tak nebyl Angličan, ale právě Francouz Tissot. I přes svůj zjevný talent však Tissot v Anglii našel mnoho kritiků svého díla – Oscara Wildea, Henryho Jamese a především Johna Ruskina, který Tissotovy obrazy popsal jako barevné fotografie drzých zbohatlíků. Ani tyto hrubé kritiky však nedokázaly zastavit Tissotův vzestup v Anglii.

Tissot velmi rád maloval ženy v různých šatech a kostýmech a tímto svým zájmem bezpochyby přinesl mnohé v poznání zvyklostí tehdejší doby. Mnoho jeho obrazů je dnes používáno v učebnicích o různých historických stylech v oblékání. Tissot měl také neobyčejný smysl pro postřehnutí a zachycení nálad svých modelů i celé společnosti a proto dokázal vždy rychle reagovat na požadavky svých zákazníků.

Kolem roku 1876 se Tissot seznámil s Kathleen Irene Kelly Newtonovou, rozvedenou Irkou, která se stala jeho modelkou a později také milenkou. Tissot ji často maloval a Newtonová se tak vlastně stala jakýmsi prototypem Tissotovy krásky. V roce 1882 však Newtonová zemřela v věku dvaceti osmi let na tuberkulózu, a tak se Tissot rozhodl k návratu do Francie. Smrt Newtonové v něm však zanechala hluboké stopy a Tissot se přestal zajímat o společnost.

Tissot se začal hluboce zajímat o náboženství a tomuto svému zájmu také přizpůsobil také výběr svých pozdějších témat. V letech 1886 až 1887 a v roce 1889 navštívil Izrael a výsledkem jeho cesty byly pečlivé zeměpisné a etnografické studie. Tissot rovněž vytvořil stovky akvarelových ilustrací k Bibli, které byly stejně úspěšné jako před lety jeho obrazy společnosti. Mnoho z těchto akvarelů se dnes nachází ve sbírkách Brooklynského musea v Brooklynu v New Yorku.

Tissot zemřel 3. srpna 1902 v Buillonu v kraji Doubs. Dlouhou dobu po své smrti byl považován za druhořadého umělce, nicméně v současné době je o jeho dílo opět velký zájem, o čemž svědčí i mnohé výstavy věnované jeho dílu.


Konečná verze – 23. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate