Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Giacomo Quarenghi
Klasicismus a empír  
Architektura před 20. stoletím  
Díla:
Michailovský palác
Návrh na Smolny Institut v Petrohradě
Návrh na Vítězný oblouk
Pohled na klášter Nový Jerusalém poblíž Moskvy
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1744 - † 1817, Itálie, Rusko

Italský klasicistní malíř a architekt Giacomo Quarenghi se narodil v roce 1744 v Bergamu ve staré šlechtické rodině. Tam také dostal základy malířských technik, které mu později pomohly v Římě, kde studoval pod vedením Antona Raphaela Mengse. V Římě se také začal zajímat o architekturu, kterou mohl praktikovat při svých dlouhodobých pobytech v Itálii a Anglii.

Na základě svých úspěchů na různých místech Evropy byl pak Quarenghi v roce 1779 pozván Kateřinou II. do Ruska. Kateřina II. byla jednou z největších Quarenghiho obdivovatelek a jeho návrhy se zcela shodovaly s Kateřininými představami o stavbách, takže se Quarenghi brzy stal dvorním architektem a na její pokyny dostával ty největší a nejlukrativnější zakázky a v Rusku zůstal až do konce svého života. V letech 1788 až 1800 Quarenghi působil jako architekt řádu Maltézských rytířů a v roce 1805 se stal členem Petrohradské Akademie. V roce 1814 byl odměněn carem Alexandrem I. dědičným ruským šlechtickým titulem a řádem Sv. Vladimíra prvního stupně.

Quarenghi byl sice velmi úspěšným malířem a architektem, ale nebyl velmi pohledný. Ruská smetánka si ho neustále dobírala pro jeho nepřehlédnutelný obrovský a křivý nos a Quarenghi byl ještě navíc velmi malý a stále nahrbený. Rusové si také dělali legraci z jeho jména, které jim znělo jako žabí kvákání. Navzdory svému nepříliš atraktivnímu vzhledu byl Quarenghi šťastně ženatý a se svou ženou vychoval celkem třináct dětí.

Quarenghi se stal jedním z nejznámějších architektů klasicismu především díky svému dlouhému pobytu a tvorbě v Rusku. Jeho stavby stojí v Moskvě i Petrohradě a jsou dominantami obou těchto měst. Mezi nejznámější Quarenghiho stavby patří Alexanderský palác v Carském Selu, Akademie věd, Rafaelská lóže v Ermitáži a Státní banka v Petrohradu a většina jeho staveb stojí dodnes.

Giacomo Quarenghi zemřel v roce 1817 v Petrohradě. V roce 1967 byly jeho ostatky přeneseny z Volkovského hřbitova do kláštera Alexandra Něvského v Petrohradě.


Konečná verze – 11. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate