Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jusepe de Ribera
Baroko  
Realismus  
Díla:
Archimédés
Chlapec s koňskou nohou
Stará lichvářka
Sv. Jeroným
Sv. Ondřej
Sv. Petr
Vousatá žena
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1591 - † 1652, Španělsko, 

Španělský barokní malíř Jusepe (José) de Ribera se narodil 12. ledna roku 1591 v malém městečku Játiba (nyní San Felipe de Jativa) poblíž Valencie. Jeho malířským mistrem byl pravděpodobně Francisco Ribalta (1565 – 1628). Ribera byl na svůj španělský původ velmi hrdý a na své obrazy a rytiny nikdy nezapomněl napsat, že je Španěl, a byl také často nazýván Lo Spagnoletto, malý Španěl. Jeho otec byl vojákem a několik let také sloužil v Itálii v několika různých městech a pevnostech. Možná právě kvůli svému otci odešel Ribera v roce 1612 do Itálie, kde se živil hlavně žebráním. Procestoval celou Itálii a při svých cestách se blíže seznámil s díly Rafaela, Correggia, Titiana a Veroneseho. Navštívil také Neapol, kde se chtěl osobně seznámit s Caravaggiem, kterého velmi obdivoval, nicméně k jejich setkání nedošlo, protože Caravaggio v roce 1609 zemřel.

V roce 1616 se Ribera usadil v Neapoli, kde vytvářel obrazy inspirované především tvorbou Caravaggia. Protože Neapol byla v té době državou Španělska, neměl Ribera prakticky žádné potíže se získáváním zakázek a brzy se stal dvorním malířem španělského místokrále vévody Osunského, protektora Argensoly, a později také jeho nástupce Dona Francisca de Quevedy, vévody z Monterrey, který Riberovi zadal zakázku na výzdobu augustiniánského kláštera v Salamance. Právě při výzdobě augustiniánského kláštera v Salamance dosáhl Riberův styl velkých změn – Ribera se začal zaměřovat na širší použití světlých a zářivých barev a téměř se odklonil od tmavě laděných pláten. V Neapoli se také Ribera v listopadu roku 1616 oženil s Catalinou Azzolinovou, která byla dcerou malíře Giovanniho Bernardina Azzolina. Společně měli dceru, která se v dospělosti stala milenkou královského levobočka Dona Juana de Austria, což Riberu osobně velmi zarmoutilo a na zbytek života uvrhlo do depresí.

Ribera ve svém realistickém období s oblibou zachycoval postavy, které byly jistým způsobem postižené nebo zmrzačené. Ribera rovněž provozoval svou vlastní uměleckou dílnu, kde zaměstnával celou řadu italských, holandských a španělských malířů. Skrze své žáky byl Ribera inspirací hlavně pro Rembrandta a Velázqueze.

Od roku 1644 Ribera nejspíš trpěl nějakou závažnou nemocí, protože maloval jen sporadicky. Jeho malířská dílna však i nadále vytvářela obrazy, nicméně vedení mistra bylo spíše volné. V letech 1647 až 1648 byl Ribera nucen se svou rodinou odejít do paláce vicekrále, který mu poskytl azyl v době protišpanělského povstání, což jistě nepřispělo k Riberově špatnému duševnímu rozpoložení. V roce 1651 navíc Ribera prodal svůj velký dům, ve kterém bydlel celou řadu let, a písemné prameny hovoří o tom, že měl v této době velké finanční potíže.

Ribera zemřel v roce 1652 v Neapoli.


Konečná verze – 25. 2. 2008

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate