Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Ilja Rjepin
Realismus  
Díla:
Autoportrét
Burlaci na Volze
Ivan Hrozný a jeho syn Ivan, 16. listopadu 1581
Měsíční svit
Ostýchavý rolník
Portrét cara Mikuláše II.
Portrét E. Mamontovové
Portrét herečky Marii Fjodorovny Andrejevové
Portrét hudebního skladatele Modesta Musorgského
Portrét Lva Tolstého
Portrét Nadi Rjepinové, umělcovy dcery
Portrét spisovatele Vladimíra Grogorijeviče Chertkova
Portrét Very Rjepinové, umělcovy ženy
Rybářská dívenka
Sadko
Sedlák se zlýma očima
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1844 - † 1930, Rusko, 

Ruský malíř Ilja Jefimovič Rjepin se narodil v roce 1844 v malém městečku Čugujevu na Ukrajině v rodině vojáka. Už jako chlapec se zajímal o malování klasických ruských ikon a v tomto oboru byl také vyučen. Ve věku devatenácti let začal navštěvovat Akademii umění v Petrohradu a jeho příchod na Akademii se shoduje s událostí zvanou ‚Vzpoura čtrnácti‘, při které opustilo čtrnáct mladých umělců Akademii kvůli tomu, že odmítali jako svou závěrečnou práci odevzdat díla na mytologická témata. Těchto čtrnáct malířů se svým odchodem z Akademie postavilo proti chladnému klasicismu a představilo Rusku realismus. Ač se Rjepin osobně tohoto protestu neúčastnil, později se hodně sblížil s několika jeho představiteli. Rjepinovou závěrečnou prací na Akademii byl v roce 1871 obraz Vzkříšení dcery Jairovy, za který dostal stipendium ke studiu v zahraničí. Hned prvním obrazem, který získal Rjepinovi celosvětové uznání byl obraz Burlaci na Volze.

V roce 1873 odešel Rjepin do zahraničí. Po několik měsíců cestoval po Itálii s pak se usadil v Paříži, kde pobýval až do roku 1876. Tam také shlédl první výstavu impresionistů, kteří sice neměli na jeho vlastní tvorbu žádný vliv, ale u kterých podporoval jejich protitradiční myšlenky. Na ulicích Paříže také začal portrétovat obyčejné lidi, k čemuž ho možná inspiroval svou tvorbou Degas. Po svém návratu do Ruska se Rjepin usadil v Moskvě a v té době také vytvořil nejvíce obrazů, které kvalitou i výběrem tématu převyšovaly jeho pozdější tvorbu.

Rjepin je rovněž autorem mnoha výjimečných portrétů – nikdy nemaloval pouhé tváře, ale zachycoval skutečné lidi a jejich povahy a myšlenky. Někdy za svými modely chodil také do vězení, nemocnic a ústavů pro duševně choré. Byl velmi vyhledávaným malířem a namaloval téměř všechny významné osobnosti té doby, nicméně se rovněž hluboce zajímal o životy a osudy chudých poddaných a dělníků. Obrazy, na kterých zachycoval osudy chudých, často předávaly silná poselství, která vyzývala ke změně politického uskupení Ruska.

V roce 1900 se Rjepin při svém pobytu v Paříži setkal s Natalií Nordmanovou, která se stala jeho milenkou. Brzy se odstěhoval do jejího sídla v Penaty ve Finsku, které bylo od Petrohradu vzdáleno pouhou hodinu jízdy vlakem. Společně s Nordmanovou pak Rjepin v Penaty organizoval slavná středeční setkání kulturní elity Ruska. Když Nordmanová v roce 1914 zemřela, připadlo její sídlo Akademii, nicméně Rjepin jej obýval až do své smrti. V době smrti Nordmanové také začal Rjepin pociťovat bolesti v pravé ruce, které byly způsobeny atrofií. I když se naučil poměrně dobře malovat levou rukou, jeho obrazy už nikdy nedosáhly dostatečné kvality, špatně se prodávaly a Rjepin byl nucen strávit poslední léta svého života v nekončících finančních potížích. Protože Rjepin spíše nepodporoval vývoj politické situace v Rusku po VŘSR, rozhodl se zůstat trvale ve Finsku. Jeho rozhodnutí měla v roce 1926 změnit delegace Ministerstva kultury Sovětského svazu, která ho významně finančně podpořila.

Rjepin zemřel v roce 1930 v Kuokkale ve Finsku, která byla v roce 1948 na jeho počest pojmenována Rjepino.


Konečná verze – 11. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate