Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Luisa Ignacia Roldán
Baroko  
Ženy v umění  
Díla:
Smrt Máří Magdalény
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1656 - † 1706, Španělsko, 

Španělská sochařka Luisa Ignacia Roldán se narodila roku 1656 v Seville. Svému řemeslu se naučila v dílně svého otce Pedra Roldána, kde kromě ní a jejího otce musela pracovat celá rodina včetně jejích dvou bratrů a sestry. Její matka se jmenovala Teresa Ortega y Villavicencio a s jejím otcem se seznámila v Granadě, do Sevilly se přestěhovali v roce 1646. Díky svému zaměstnání v otcově dílně se Roldánová brzy proslavila a nakonec dostávala mnoho významných zakázek.

Roldánová se provdala ve věku patnácti let za sochaře Luise Antonia Navarra de los Arcose, který pracoval v dílně jejího otce. Její manželství její otec neschvaloval, nebyl ani na svatbě a ani jí neudělil otcovské požehnání. Po svatbě si Roldánová zařídila se svým manželem vlastní dílnu, kde ona tvořila a její manžel pracoval na polychromování soch. Několik let žili také v domě jeho rodiny v sevillské čtvrti San Vicente. Roldánová porodila několik dětí: Luisu Andreu, Fernanda Maxima, Fabianu Sebastianu a Marii Petronilu Gertrudis. Měla také jednu dceru a jednoho syna, kteří však zemřeli brzy po narození a nebyli pokřtěni.

V roce 1680 se Roldánová se svým manželem a dětmi rozhodla přestěhovat do vlastního domova. Pronajali si dům v lepší sevillské čtvrti, který financovali z výdělků, které vynášela jejich prosperující sochařská dílna. Jejich rodině se dařilo dobře, i když je v roce 1683 postihla smutná událost – během měsíce zemřela desetiletá Luisa Andrea a po ní i šestiletá Fabiana Sebastiana. O několik měsíců později Roldánová porodila svoje poslední dítě, dceru Rosu Marii Josephu.

Někdy kolem roku 1684 se Roldánová se svou rodinou přestěhovala do Cádizu, kde začala dostávat první vlastní zakázky – předtím je za ni oficiálně přijímal její manžel. Mezi její velké zakázky patřila například socha Ecce Hommo, kterou vytvořila pro klášter Regina Angelorum. V roce 1685 se krátce vrátila do Sevilly, nicméně už o rok později opět pracovala na dalších zakázkách v Cádizu, kde se podílela na výzdobě tamní katedrály, pro kterou vytvořila několik dřevěných soch. Po dokončení této zakázky získala v roce 1687 další, tentokrát na dvě polychromované sochy městských patronů Sv. Servanduse a Sv. Germana. Na této zakázce se podílela celá její rodina – její usmířený otec je navrhl, Roldánová je vytvořila a její manžel je obarvil.

Po dokončení této zakázky se Roldánová s rodinou přestěhovala do Madridu, aby se tam ucházela o pozici Escultora de Cáma, dvorní sochařky krále Karla II. Roldánová tuto pozici získala v roce 1692 s pomocí přímluvy vlivného dvořana Dona Cristóbala de Hontañóna, nicméně nebyla zdaleka tak uznávána, jako kdyby byla muž. Dokonce jí bylo navrhnuto, aby se za svoje sochy vzdala honoráře, její pozice na dvoře jí měla být dostatečnou odměnou, s čímž však Roldánová nesouhlasila a o několik měsíců později se jí podařilo od krále získat slib na malý plat a ubytování. Záznamy hovoří o tom, že král se splněním svých slibů váhal a Roldánová musela žádat až do roku 1698, kdy se její situace o něco vylepšila.

V roce 1700 zemřel Karel II. a byl nahrazen Filipem Bourbonským, vévodou z Anjou, známým jako Filip V. Filip V. jako Francouz dával spíše přednost francouzskému umění a Roldánová nejspíš už nechtěla za nuzných podmínek dále pracovat na dvoře, nicméně v říjnu 1701 byla ve své pozici opět potvrzena. Od této doby přijímala pravidelný plat a byla ve své pozici spokojená.

Roldánová se proslavila se pod svým dívčím jménem jako ‚La Roldána‘. I když v její době nebylo zvyklostí, aby se ženy živily povoláním umělkyně, dokázala vyniknout ve svém oboru a byla zaměstnávána mnohými prestižními zakázkami. Roldánová byla velmi plodnou sochařkou a vytvářela jak sochy v nadživotní velikosti, tak menší terakotové sošky, které jí proslavily nejvíce, vytvářela také dřevěné figury a reliéfy. I když neměla přímo žádné studenty, její zdobné raně barokní sochy s jejich jasnými barvami, nádherným zlatým zdobením a dynamickými náboženskými tématy ovlivnily celé barokní sochařství nejen Španělska, ale i celé Evropy.

Několik let po nástupu Filipa V. na trůn začala Roldánová trpět různými zdravotními problémy. Na konci roku 1705 také sepsala svou poslední vůli, ve které se zmínila o tom, že je chudá a nemá, co by zanechala svým dědicům.

Roldánová zemřela 10. ledna 1706 v Madridu. Navzdory své pozici dvorní sochařky byla pohřbena v hrobě pro chudé.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate