Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  John Ruskin
Prerafaelité  
Arts and Crafts Movement  
Díla:
Bellinzona
Borovice v Sestri
Fribourg, Švýcarsko
Hlavice sloupu vévodského paláce, Benátky
Kameny a kapradiny v lese v Crossmount, Perthshire
Kameny a rostlinstvo, Chamonix
Kapellbrücke, Lucern
Kazatelna v kostele S. Ambrogio
Ledňáček
Mech a lesní jahody
Měsíční svit, Chamonix
Mrtvý bažant
Návrh na okno, Oxford Museum
Portrét Rose la Touche
Rychlá skica uschlé dubové větvičky
Studie dvou mušlí
Studie kamenů a kapradin, Crossmouth
Studie pavího prsního peříčka
Vodopády u Schaffhausenu
Zahrada San Miniato poblíž Florencie
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1819 - † 1900, Velká Británie, 

Anglický malíř, spisovatel, vědec, básník, filosof a umělecký kritik John Ruskin se narodil 8. února 1819 v Londýně v rodině bohatého obchodníka s vínem a sherry. Základního vzdělání dosáhl domácí výukou a poté odešel studovat na univerzitu v Oxfordu, kde byl mezi jinými oceněn cenou Newdigate za básnictví.

Ruskin je považován za nejvlivnějšího obdivovatele hnutí Prerafaelitů, které uvedl na výsluní svým dopisem do Timesu v roce 1851 a kde se jich zastával pro jejich vztah k přírodě. Tento dopis pro Prerafaelity znamenal zásadní obrat k tomu, aby byli otevřeně přijímáni veřejností. Ve svém druhém dopise Ruskin uvedl, že pro umělecký svět Prerafaelité pokládají základy nové umělecké školy, která je ušlechtilejší než celé umění posledních tří set let.

Od roku 1867 Ruskin zastával hodnost Rede Lecturera na univerzitě v Cambridge a v letech 1869 až 1884 byl profesorem umění na univerzitě v Oxfordu, kde také založil muzeum a kreslířskou školu. Ruskin byl v letech 1873 až 1884 členem malířské společnosti Old Water-Color Society, se kterou každý rok pravidelně vystavoval.

Mezi Ruskinovy nejvýznamnější knihy o umění patří spis Modern Painters (počínaje rokem 1843, celkem pět svazků – obhajoba tvorby J.M.W. Turnera, se kterým se setkal po ukončení univerzity, a kterého chtěl dostat na výsluní slávy), The Seven Lamps of Architecture (1848) a The Stones of Venice (1851 – 1853). Tyto knihy z něj udělaly jednoho z nejobdivovanějších a nejuznávanějších kritiků viktoriánské éry. V 50. letech 19. století se začal Ruskin zajímat o politiku a stal se velkým příznivcem socialismu. V letech 1854 až 1858 vyučoval na Working Men’s College, kde ve svých hodinách často tvrdil, že hlavní podstatou vedoucí život běžného Angličana je chamtivost. Tyto své ideje obhajoval ve svých knihách Unto the Last (1862), Essays on Political Economy (1862) a Time and Tide (1867), kde se zabýval mimo jiné také křesťanským socialismem. Ruskin podle svých slov chtěl být ‚nekonečným vyzyvatelem podporovatelů a zastánců kapitalistické ekonomiky‘.

Vedle svých politických aktivit byl Ruskin také výborným učitelem a snažil se, aby bylo umělecké vzdělání přístupné všem vrstvám obyvatelstva. Na toto téma napsal také dvě knihy – The Elements of Drawing a The Elements of Perspective. Dále se snažil o to, aby byla anglická muzea přístupná bezplatně.

Po smrti svého otce v roce 1864 Ruskin zdědil jeho rozsáhlý majetek. Byl přesvědčen, že nemůže být zároveň socialistou a boháčem, a tak daroval většinu svých peněz cechu Sv. Jiřího v Paddingtonu, Whitelands College v Chelsea a John Ruskin School v Camberwellu. V roce 1884 odešel do města Conistonu v Lake District. Protože na sklonku života Ruskin trpěl vážným nervovým onemocněním, přestal úplně psát a téměř nemluvil.

Ruskin zemřel 20. ledna 1900 v Brantwoodu.


Konečná verze – 11. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate