Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Théo van Rysselberghe
Postimpresionismus  
Impresionismus  
Pointilismus  
Díla:
Bílé pivoňky
Dívka s květinami
Muž na Helmu
Portrét dámy s vějířem
Portrét madame Mausové, manželky Charlese Mause
Promenáda
Sedící akt
Veřejné čtení Emile Verhaerena
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1862 - † 1926, Belgie, 

Belgický malíř Théo (Théophile) van Rysselberghe se narodil 23. listopadu 1862 v Gentu. Umění studoval na Akademiích v Gentu a v Bruselu. Jeho první výstavou byla v roce 1881 výstava v Salonu v Bruselu, které se mimo jiné také účastnili francouzští impresionisté. Ti byli v Belgii tak úspěšní, že se mnoho mladých umělců rozhodlo studovat jejich techniku a zabývat se jejich teoriemi o barvě. Mezi jejich příznivce patřil i van Rysselberghe, který se stal jejich nadšeným obhájcem.

Inspirován impresionisty, van Rysselberghe v roce 1883 v Bruselu spoluzaložil avantgardní skupinu intelektuálů Les XX, která se zásadně stavěla proti akademismu a tradičním uměleckým naukám. Mezi její členy patřil například James Ensor, později byl přizván Georges Lemmen, Odilon Redon, Paul Signac. Se skupinou Les XX vystavovali také Max Liebermann, Auguste Rodin, John Singer Sargent, James Abbott McNeill Whistler a William Merritt Chase. Fungování této skupiny financoval milovník umění Octave Maus.

V roce 1883 van Rysselberghe také vystavoval svoje obrazy, které namaloval v Maroku. Tyto obrazy se setkaly v salonu L'Essor v Bruselu s nadšeným přijetím ze strany kritiky i veřejnosti. Seznámil se také s básníkem a spisovatelem Emile Verhaerenem, kterého později mnohokrát portrétoval. V září 1883 van Rysselberghe odjel do Haarlemu, kde studoval práce Franse Halse, jež ho zaujaly hlavně Halsovým nevšedním zpracováním kontrastů světla a stínu. V Haarlemu se van Rysselberghe seznámil také s americkým malířem Williamem Merrittem Chasem.

V roce 1886 van Rysselberghe odjel na cestu do Francie, která ovlivnila celou jeho budoucí tvorbu. Tuto cestu financoval opět Octave Maus, který van Rysselbergheho víceméně vyslal do Paříže, aby tam hledal nové talenty pro další belgickou výstavu Les XX. Na cestě van Rysselbergha doprovázel Emile Verhaeren a významným setkáním pro oba umělce bylo osobní setkání s malířem Georgesem Seuratem, které způsobilo, že se van Rysselberghe začal podrobně zajímat o barevné teorie pointilistů. Zaujal ho hlavně Seuratův obraz La Grande Jatte, který van Rysselberghe uviděl na osmé výstavě impresionistů.

Teorie pointilistů pak van Rysselberghe také obhajoval a propagoval po svém návratu do Belgie, přivezl a vystavil dokonce Seuratův obraz La Grande Jatte, který se však s přízní kritiky nesetkal – byl označen za ‚nesrozumitelné blábolení aplikované na vznešené umění malby‘. Van Rysselberghe se tehdy zcela odvrátil od realismu a začal tvořit pointilistické obrazy, což mu vysloužilo ostrou kritiku Jamese Ensora.

V létě 1887 se van Rysselberghe v Batignolles poblíž Paříže setkal s celou řadou impresionistůDegasem, Signacem a Sisleyem, ale také s Henri de Toulouse Lautrecem, jehož přátelství si cenil nejvíc. Tyto malíře pak také pozval na další výstavu Les XX.

První svůj zcela pointilistický obraz van Rysselberghe namaloval v roce 1888, jednalo se tehdy o portrét Alice Sèthové, která se později stala manželkou sochaře Paula Duboise, jež byl rovněž jedním ze členů skupiny Les XX. V roce 1889 se van Rysselberghe oženil s Marií Monnom, která se společně s jejich dcerkou Elisabeth stala předmětem mnoha jeho jemných pointilistických portrétů. Na jejich svatební cestě se van Rysselberghe v Paříži seznámil s van Goghem, jehož pozval na další bruselskou výstavu Les XX. Na této výstavě také van Gogh prodal svůj jediný obraz – Vigne Rouge in Montmajour, který prodal člence Les XX a malířce Anně Bochové.

Od roku 1897 van Rysselberghe žil v Paříži, kde se aktivně účastnil tamního uměleckého života a vyhledával pro Octava Mause nové talenty. Seznámil se také s Pablem Picassem, o jehož pracích z jeho modrého období prohlásil, že jsou ‚ošklivé a nezajímavé‘.

Od pointilismu se van Rysselberghe odvrátil až po smrti Georgese Seurata. Příčinou tohoto van Rysselberghova odklonu byl nejspíš Paul Signac, který ho často kritizoval, protože si myslel, že se van Rysselberghe pointilismu věnuje pouze kvůli svým komerčním zájmům.

Van Rysselberghe se proslavil především portréty básníků a spisovatelů. Vedle impresionistických a pointilistických maleb se van Rysselberghe zabýval také rytinami a grafikou a tyto jeho práce jsou dnes velmi ceněny. Vytvořil také několik nádherných plakátů různých knihkupectví a galerií.

Van Rysselberghe často cestoval – pobýval ve Španělsku, severní Africe a v Maroku, kde byl třikrát a strávil tam celkem rok a půl, na Středním východě a hodně cestoval i po Evropě. Na svých cestách se inspiroval hlavně starými zvyky tamních obyvatel, které se na jeho plátnech projevily v nevšedním orientalismu.

Van Rysselberghe zemřel 14. prosince 1926 v Saint-Clair v jižní Francii, byl pohřben v Lavandou po boku svého přítele malíře Henriho-Edmonda Crosse.


Konečná verze – 14. 2. 2009

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate