Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Elisabetta Sirani
Baroko  
Ženy v umění  
Díla:
Blecha
Judita s hlavou Holofernése
Portrét Beatrice Cenciové
Sv. Jeroným
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1638 - † 1665, Itálie, 

Italská malířka, hudebnice a básnířka Elisabetta Sirani se narodila roku 1638 v Bologni, kde také strávila celý svůj život. Byla nejstarší ze tří dcer svého otce. Malovat se naučila v dílně svého otce, kterého od ranného dětství pozorovala při práci, a její uměleckou kariéru podporoval také hrabě Carlo Cesare Malvasia, který byl rodinným přítelem a vlivným znalcem umění. Tomuto se však otec Siraniové bránil, protože považoval za svou morální povinnost, aby se o svou rodinu staral sám. Siraniová však už v devatenácti letech převzala vedení rodinné dílny když její otec začal trpět bolestivou artritidou a sama živila celou svou rodinu včetně obou rodičů a svých sourozenců.

Otec Siraniové si brzy začal uvědomovat, jaký talent má jeho dcera a rozhodl se ho zpeněžit. Nutil proto svou dceru, aby malovala lépe a rychleji. Už v době, kdy bylo Siraniové patnáct let, pracovala šest dní v týdnu kromě neděle od rozbřesku do setmění. Neměla čas se učit domácí práce ani přátelit se se svými vrstevníky, nicméně při práci si ráda zpívala a ve vzácných chvílích volna psala básně.

Siraniová se svým uměním brzy proslavila a byla vyhledávaná hlavně proto, že svoje obrazy malovala tak rychle, že její dílnu navštěvovalo mnoho diváků jen proto, aby se mohli dívat, jak je rychlá. Existovaly však i pochybnosti o tom, zda své obrazy maluje sama nebo zda jí pomáhá její otec nebo její sestry. Aby dokázala, že opravdu maluje sama, uspořádala 13. května 1664 sezení, kde podle výběru diváků namalovala během několika hodin před svědky celý obraz.

Siraniová také vyučovala ostatní malíře – ve své dílně si otevřela malou školičku, kde vyučovala malířskou techniku a styl. Jejími studentkami byly také její dvě sestry Anna Maria a Barbara, které později rovněž dosáhly úspěchů a pracovaly na několika zakázkách na oltářní cykly. Obě sestry však přestaly malovat po tom, co se provdaly.

Siraniová se ve své tvorbě zaměřovala především na náboženské a historické výjevy. Malovala také portréty a mytologická témata a její sláva se brzy rozšířila i za hranicemi. Její díla si pak kupovali bohatí kupci, šlechta i králové a mnoho jejích obrazů bylo zakoupeno i pro sbírky velkovévody Cosima III. Medičejského. Ten jednoho dne navštívil Siraniovou v její dílně, kde zrovna pracovala na portrétu jeho strýce prince Leopolda. Siraniová nejenže dokončila tento obraz, ale ihned vyhotovila i velkovévodovu zakázku na obraz Madony, který si večer velkovévoda mohl z její dílny rovnou vyzvednout a odvézt domů.

Jak však stoupala sláva Siraniové, stoupaly i nároky jejího otce. Ve vidině velkých zisků udělal z práce své dcery přímo turistickou atrakci a za přístup do její dílny dokonce vybíral peníze. I když Siraniová vydělala obrovské sumy peněz, nikdy od svého otce žádnou odměnu ani dary od zákazníků neviděla. Její otec byl dokonce tak chamtivý, že když matka Siraniové potřebovala peníze na splacení výdajů domácnosti, musela Siraniová tajně namalovat obraz, který pak její matka vyměnila za zboží.

Její nadějná kariéra však byla záhy ukončena. Jednoho dne ráno na jaře roku 1665 se Siraniová probudila v bolestech, které však považovala za pouhou nevolnost. Tyto bolesti nepolevovaly, tak musela ulehnout na lože. Kvůli starostem o další existenci rodiny se však už 24. srpna 1665 vrátila ke své práci. Když pak Siraniová malovala portrét šlechtičny Eleonory Gonzagové, opět začala trpět obrovskými bolestmi. Stačila ještě dojít ke své sestře, v jejímž náručí upadla do bezvědomí. Druhý den potom ve věku dvaceti sedmi let zemřela. Kvůli její smrti truchlili její rodiče i celé město a v listopadu toho roku byly v kostele San Domenico pořádány smuteční obřady, pro které byly dokonce složeny zvláštní smuteční písně.

Její otec ihned podezíral rodinnou služku, že nepřála jeho dceři její slávu a že jí otrávila. Při pitvě bylo odhaleno, že Siraniová měla v žaludku a střevech obrovské díry, které nejspíš vznikly jako následek prasklých žaludečních vředů. Lze říci, že významnou příčinou úmrtí Siraniové byl stres, který jí svou chamtivostí způsoboval její otec.


Konečná verze – 11. 10. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate