Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Henry Ossawa Tanner
Realismus  
Díla:
Brána, Tangier
Hodina hry na banjo
Invalidovna, Paříž
Krajina na pobřeží, Francie
Oblouk
Útěk do Egypta
Zvěstování
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1859 - †  1937, USA, 

Americký malíř Henry Ossawa Tanner je jedním z prvních černošských malířů, kteří si získali uznání ve Spojených státech i v Evropě. Tanner se narodil 21. června 1859 v Pittsburghu v Pennsylvánii jako nejstarší z devíti dětí. Jeho otec Benjamin Tucker Tanner byl kazatelem a učitelem v African Methodist Episcopal Church a jeho matka Sarah byla učitelkou na soukromé škole a bývalou otrokyní. Byla to Tannerova matka, která svému nejstaršímu synovi také vybrala prostřední jméno Ossawa – podle kansaského města Osawatomie, kde v roce 1856 abolicionista John Brown začal své tažení proti otroctví. V roce 1868 se rodina Tannerových přestěhovala do Philadelphie, kde byl mladý Tanner zapsán na černošskou školu Robert Vaux Consolidated School, kde se vyučovalo také umění. Tanner byl jedním z nejlepších studentů této školy a ukončil ji s vyznamenáním. Studovat umění se Tanner rozhodl už ve svých třinácti letech, když v městském parku Fairmount pozoroval malíře při práci. Prvním Tannerovým tématem po tomto rozhodnutí byly přímořské krajiny a zvířata v philadelphské zoologické zahradě.

Tanner se učil malovat pouze při svých hodinách malování ve škole, což mu však brzy přestalo stačit – podle svých slov se ‚opravdu nechtěl stát tuctovým malířem‘. Tanner se tedy v roce 1879 zapsal na Pennsylvania Academy of Fine Arts, kde formálně začal studovat malířství pod vedením Thomase Eakinse. Na Akademii zůstal až do roku 1885, kdy sklidil obrovský úspěch na výstavě svých obrazů v New Yorku.

V roce 1886 si Tanner založil svůj vlastní ateliér ve Philadelphii, nicméně už v roce 1889 se přestěhoval do Atlanty, kde si založil fotografický ateliér, který mu však bohužel moc úspěchu nepřinesl. Poté krátký čas vyučoval na atlantské Clark University a v roce 1891 odešel do Francie, kde také strávil zbytek svého života.

V Paříži se pak Tanner dále zdokonaloval ve svém umění na Academie Julian a rovněž se stal členem American Art Students Club of Paris. V Paříži se pak rozhodl usídlit natrvalo, protože cítil, že se v Americe nikdy nemůže opravdu stát uznávaným umělcem kvůli barvě své pleti a rasismu v Americe a umělci v Paříži na základě podobných předsudků podle něho posuzováni nebyli. Protože se Tanner brzy stal uznávaným malířem ve Francii, vzala ho vzápětí na milost také americká kritika. Velkou pomocí v tomto jeho úsilí byl také článek Bookera T. Washingtona, který v roce 1899 navštívil Tannera v Paříži. Po publikaci tohoto článku byl Tanner postupně zván do galerií v Philadelphii, Bostonu, New Yorku, Chicagu, Washingtonu, Pittsburghu a St. Louis.

V průběhu první světové války působil Tanner v Americkém červeném kříži jako zpravodaj. V září 1918 dokonce získal povolení k malování zraněných afroamerických vojáků a obrazy, které v této době vytvořil, vydávají jedinečné svědectví o jejich útrapách i hrdinství. Na základě těchto obrazů a své dřívější tvorby byl Tanner v roce 1925 v afroamerickém časopise The Crisis označen za jednoho z největších géniů černé pleti.

Tannerovy práce zachycují každodenní život Afroameričanů v Americe na konci 19. století, se kterými se setkal na svých cestách po východě Spojených států. Nyní jsou mnohými považovány za projev afroamerické hrdosti a důstojnosti a reprodukce Tannerových obrazů jsou k vidění v mnoha afroamerických domácnostech. Tannerova snaha o rovnoprávnost lidských ras, jeho duchovní motivace a světový úspěch inspirovaly mnoho nastupujících afroamerických malířů.

Tanner zemřel 25. května 1937 v Paříži.


Konečná verze – 9. 12. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate