Martiny Glennové A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž  
ARTMUSEUM.CZ
Domovská stránka Umělecké směry Muzea a galerie
VYHLEDÁVÁNÍ
 
  Umělecké směry:  Jean-Baptiste Greuze
Klasicismus a empír  
Díla:
Autoportrét
Dívka v lila tunice
Mrtvý ptáček
Nevinnost
Portrét Claude-Henriho Wataleta
Portrét George Gougenot de Croissyho
Portrét Georgese Willeho
Rozbité zrcadlo
Stesk nad hodinkami
Student s učebnicí
Související odkazy:
žádné odkazy nezadány
Použitá literatura:
Seznam použité literatury  
* 1725 - † 1805, Francie, 

Francouzský malíř Jean-Baptiste Greuze se narodil 21. srpna roku 1725 ve městě Tournus v Burgundsku. Jeho otec byl mistrem v dílně na výrobu kachlů a jeho velkým přáním bylo, aby se jeho syn rozhodl studovat architekturu, nicméně se nakonec smířil s přáním svého syna studovat malířství a poslal ho do Lyonu. Tam Greuze studoval pod vedením obchodníka a prodejce obrazů Gromdona, který o samotném malířství prakticky nic nevěděl. Když pak Greuze přišel kolem roku 1755 do Paříže, přihlásil se k dalšímu studiu na Akademii.

Díky své snaze a talentu byl pak Greuze v roce 1755 jmenován čekatelem na členství v Akademii a v tomto roce rovněž poprvé vystavoval v Salonu. Greuze se tak prakticky stal známým přes noc a navíc tohoto významného úspěchu dosáhl v pouhých třiceti letech. I přes svůj bezvýhradný úspěch v Paříži se Greuze rozhodl, že stejně jako mnoho dalších malířů odjede na nějaký čas do Itálie, kde se chtěl zdokonalovat v malbě a tradici malířství. Na cestu se vydal koncem roku 1755 společně se známým učencem a archeologem Abbé Grognotem. Je zřejmé, že pobyt v Itálii jeho umění takřka neovlivnil a pokud tomu tak bylo, Greuze se brzy vrátil ke svému původnímu a autentickému stylu. V té době maloval především výjevy ze života střední vrstvy a podle jejich přání, což mu vyneslo vcelku slušné jmění. Když se pak celá Francie začala zajímat o nové morální myšlenky a odvrhla rozvernost a bezstarostnost rokoka, dokázal Greuze na tuto společenskou změnu rychle zareagovat a přizpůsobit své umění době. Jeho obrazy se pak staly symbolem doby a boje proti nemorálním obrazům Bouchera. Díky své přizpůsobivosti době a svému talentu byl pak Greuze v roce 1769 přijat za plnohodnotného člena Akademie. Jeho členství však bylo omezeno na kategorii žánrových maleb i přesto, že Greuze se osobně specializoval hlavně na malby s historickými tématy. Greuzeho se tento neúspěch velmi dotýkal, protože si byl jako malíř samouk jistý svým úspěchem a protože byl předem vychválen společností. Hluboce dotčený Greuze pak z neúspěchu vinil Akademii, přestal s ní zcela spolupracovat a přestal se až do roku 1800 účastnit jejích výstav a své obrazy ukazoval pouze ve svém ateliéru.

Potupa od Akademie se odrazila také v Greuzově osobním životě: přestal si rozumět se svou manželkou, se kterou se rozešel a která mu poté utekla s celým majetkem. Tento fakt znamenal rovněž krizi v jeho malířství – vždy maloval žánrové a morální výjevy a podporoval rodinné štěstí a v této době sám procházelo krizí, která mu brala inspiraci a naději. Potom se začali prosazovat mladí a nadějní umělci (například Fragonard) a vkus veřejnosti se také měnil, což rovněž bralo Greuzovi nadšení pro práci. Od Greuza se také odklonil jeho dřívější nadšený obdivovatel Denis Diderot, což Greuze překonával jen těžce. Francouzská revoluce (1789) pak znamenala Greuzův úplný pád.

Zcela opuštěný Greuze pak na sklonku svého života napsal dopis Fragonardovi, kde se zmiňoval o tom, že „je mi sedmdesát pět let, pracoval jsem celých padesát let, vydělal jsem si třista tisíc franků a teď nemám nic“. Greuze zemřel 21. března 1805 ve věku osmdesáti let v úplném zapomnění.


Konečná verze – 29. 4. 2007

Všechny texty na webové stránce ArtMuseum.cz jsou chráněny autorskými právy. Pro povolení ke kopírování kontaktujte Martinu Glenn.

 visits since Dec 19, 2003

AMI
Facebook
Donate